Pánové, pozor! Pokud vaše slečna píše levou rukou, má doma kočku a líbí se jí milování, jednoho dne by vám mohla odčarovat penis. Je to totiž dozajista čarodějnice. Tak by se dalo shrnout poselství nechvalně proslulého spisu Malleus Maleficarum, na jehož základě byla v minulosti usvědčena z čarodějnictví řada nevinných obětí. Do hledáčku středověké inkvizice se žena snadno dostala, pokud:

1. Byla levačka.

Zatímco Bůh žehnal pravicí, ďábel křtil své přívržence levou rukou. Aspoň podle některých vykladačů Bible, kteří tak odsoudili leváky na okraj společnosti.

2. Neplakala na veřejnosti.

Pokud se žena během procesu nerozplakala, byla to jasně čarodějnice.

3. Měla výrazné mateřské znaménko.

Samozřejmě nešlo o mateřské znaménko, bylo to znamení, kterým si ji označil ďábel.

4. Byla porodní bábou.

Ženy, které měly vědomosti o početí, těhotenství, potratech a rození dítěte, byly hned podezřelé. Která slušná křesťanka by se zajímala o podobná tabuizovaná témata?

5. Cítila rozkoš při sexu.

Počestná žena sex s manželem nuceně přetrpěla. Pokud se jí akt líbil a vnesla do něj kapku vlastní vášně, nebezpečně připomínala nestoudné děvy ze sabatů.

6. Měla kočku.

Bohužel i mňoukající mazlíček mohl svou majitelku usvědčit z paktování s démony. Ďáblovi služebníci na sebe totiž často brali kočičí podobu.

7. Neutopila se.

Test vodou patřil k nejdrastičtějším: pokud se domnělá čarodějnice při vhození do vody utopila, šlo o počestnou ženu, která si zasloužila důstojný pohřeb. Jestliže ji voda nadnášela, znamenalo to, že dotyčná nepřijala křest a voda ji teď za to odmítá. Skončila na hranici.

Ale abychom náš pohled do minulosti nekončili příliš smutně, přidáme malou pikantnost. K rozšířeným pověstem o čarodějných ženách patřila také víra, že tyto dámy mají moc odčarovat muži penis. Pokud měl takový nebožák štěstí v neštěstí, mohl si vybrat jiný z jejich sbírky. Třeba i o něco větší...